....utikala....kolem jak kdyby se zastavilo veskere deni...utikala....soustredila se na dech, aby mohla utikat co nejdele a nejrychleji....utikala....slzy v ocich mela...
utikala.....v kratkych cervenych satech.....utikala....bosáá, boty v rukou mela.....a utikala......lide kolem ji nezaznamenali, jelikoz bezela tak rychle, ze cas proste stal a ona je mijela jak nehybne sochy...
jedina myslenka ji drzela v tom tempu....MUSIM PRYC....ty jenz milovala vedeli, ze musi utect..je na nepratelske linii, dva tabory...jak dvě stejna magnetova pole se odpuzuji...tak utikala...
v jednu chvili pred sebou uvidela muze...on jediny ji videl...on na ni cekal....vedel.....cas jakoby se rozebehl..ona zpomalila....stali naproti sobe...jeji rude namalovane rty jej polibilyna tvar ....a ona vyslovila jen MUSIM UTECT...
....on v ocich jasne rikal JA VIM.....zacla opet utikat...ani se neohledla....on mizel v dalce.....bezela vstric sve TAzmanii...bezela a najednou jak kdyby se nemohla nadechnout....nemohla se ani pohnout...cele telo ztezklo...
...najednou otevrela oci....sdrce ji pulzovalo jak o zivot......... NADECHLA se .....byla v bilem spoutana na luzku......prasky prestaly fungovat..... NEMOHLA UTECT.....presto byla jiz davno PRYC..... *.....*.................**............***
Tuesday
Subscribe to:
Post Comments (Atom)
No comments:
Post a Comment