Tak nevim ..mam pocit .. ze me kroky jdou smer vesmirna laborator..kde jsou krysy svetle zelene..pani vedci s kobylima hlavama..a ostnatym opaskem.
Je to rozmezi mezi tim co bych si prala a krutou realitou. Je to pocit kdy pratelstvi troskota Vam v rukou a vy nevite jak tomu zabranit. Kazdy pohyb si Vas
najde ve zpetne reakci. Kdybych umela letat a nepusobila by gravitace..stala bych na oblacich a vzhlizela.. jen dychala ten oder spalenych mrtvol,
ktere miri do nebe ॥ a chtela splhat vys..