Tak jak jsme jiz rikala bydlim s hippie fran. zenou ALINE ... je to v celkem poklidne casti Lille a velmi blizko do nejrusnejsi ulice plne baru hospudek a nocniho zivota !
jejiz hlas je dokonalost sama.. meli elan smrnc grady nonsalanci.... jiskru !!! nakonec na podium prisla posledni kapela slozena z emo men.... a po treti pisni jsme utikali chytnout posledni metro ! Skakalo se z podia do davu...lidi byli jak zvirectvo...ale muzika tu byla stale na prvnim miste ! ano tesim se na HOT CHIP
Kritéria, podle kterých fakulty srovnáváme
1. Vědecká a výzkumná činnost školy - výsledky čtěte ZDE
2. Spokojenost a uplatnění absolventů - výsledky čtěte ZDE
3. "Světovost" školy - výsledky čtěte ZDE
4. Názor expertů z oboru - výsledky čtěte ZDE
5. Zájem o fakultu - výsledky čtěte ZDE
... a navíc: Co jsme nehodnotili (ale je také zajímavé) a proč - čtěte ZDE
Výsledky (váha) výsledky/učitelé impakt (váha) grant/st. rozpočet
VUT 241,91 4,69 0 2/22 749 000
ČVUT 290,82 3,28 0 2/24 944 000
Celkové pořadí:
1. - 2. ČVUT, VUT
3. - 5. AVU, TU, VŠUP
Žádná z fakult architektury si vlastní průzkum mezi svými absolventy nedělá. Některé z nich mají jen odhady.
»Odhaduji, že 99 procent studentů pokračuje v oboru, jaký vystudovali. Jejich průměrný plat se liší podle toho, zda podnikají, nebo jsou v zaměstnaneckém poměru. U zaměstnanců je můj odhad 25 až 35 tisíc korun měsíčně,« říká proděkan Jiří Suchomel z Technické univerzity v Liberci.
Pražská ČVUT své odhady o studentech také nemá, nicméně do dotazníku napsala: absolventi fakulty nejsou evidováni jako nezaměstnaní na žádném pracovním úřadě v ČR.
I když ani pražská AVU nemá vlastní průzkum, se svými absolventy je stále ve styku a má o nich zřejmě nejpodrobnější informace. Podle nich 100 % absolventů pracuje v oboru, 2 pokračují v doktorském studiu na jiné škole. Průměrné platy škola nesleduje.
„Světovost" školy: Nejvíce studentů jezdí z PrahyVýjezdy do ciziny (váha 60 %)
1. VŠUP 76/8 (10,5%)
2. VUT 560/50 (8,9%)
3. AVU 15/1 (6,66%)
4. ČVUT 1247/58 (4,65%)
5. TU 213/8 (3,8%)
Pokud chtějí studenti dosáhnout toho nejlepšího, co obor architektura v Česku nabízí, jednoznačně by měli zamířit na pražskou Akademii výtvarných umění. Ta vyšla v sedmičlenné porotě expertů (jejich seznam a hodnotící výroky najdete ZDE) nejlépe. Třikrát byla první, dvakrát druhá, jednou třetí a jednou pátá.
»Je to jednoznačně vrchol pro všechny studenty, kteří studují architekturu. Šéf Emil Přikryl je zárukou kvality,« odpověděl například v dotazníku HN Karel Doležel z České komory architektů.
Experti se také shodovali, že AVU je pro studenty, kteří již absolvovali technické fakulty architektury na jiných školách.
»Na AVU lze ve studiu architektury dojít asi nejdál,« podotkl architekt Milan Jirkovec z m4architekti.
»AVU je nejkvalitnější, ale nesrovnatelná s ostatními fakultami; zde jde o nadstavbové učení, které není určeno »běžným« studentům architektury,« vysvětlovala architektka Alena Šrámková.
Podle poroty architektů je stejně jako AVU kvalitní i další pražská škola - VŠUP. Mezi její výhody počítali experti velmi kvalitní pedagogy a menší počet studentů.
ČVUT, brněnskou i libereckou architekturu označovali architekti za standard s vysokým počtem studentů.
»Liberec je zaměřen spíše na architekturu, v Brně jsou zase spíše volné ateliéry, srovnání tedy není lehké, ale výše bych asi zařadil Liberec,« řekl Michal Froněk z Olgoj Chorchoj.
»Standard, nejmasovější, velmi kvalitní technické vzdělání,« popsal pražskou ČVUT Jirkovec.
Celkové hodnocení ze všech pěti kritérií
1. VŠUP
2. VUT
3. AVU
4. ČVUT
5. TU
okostujete jejich starou i novou chut architektury ... LABAN - mmmm..... nejvetsi pochoutka....more photos coming soon.....
Obcas narazite i na UFO !!!
Jaky mame vyber - Vaclav Klaus vs. Jan Svejnar
Václav Klaus se narodil 19. června 1941 v Praze.
V roce 1963 ukončil studium na obchodní fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze, obor ekonomika zahraničního obchodu. Ekonomické vědy studoval také v zahraničí - v Itálii (1966) a v USA (1969). Do roku 1970 pracoval jako vědecký pracovník v Ekonomickém ústavu Československé akademie věd. V této době také absolvoval vědeckou aspiranturu a v roce 1968 dosáhl hodnosti kandidáta ekonomických věd. Během let 1971 až 1986 zastával různé funkce ve Státní bance Československé, odkud odešel do Prognostického ústavu Československé akademie věd. V roce 1991 se na Univerzitě Karlově v Praze habilitoval jako docent v oboru ekonomie a v roce 1995 byl jmenován profesorem pro obor financí na Vysoké škole ekonomické v Praze. Jako expert na problémy makroekonomie, financí a ekonomických reforem byl v prosinci 1989 jmenován ministrem financí a v říjnu 1991 navíc místopředsedou vlády ČSFR.
Po volbách v červnu 1992 se stal předsedou vlády České republiky. Do této funkce byl znovu jmenován v červenci 1996. Demisi na funkci předsedy vlády podal v listopadu 1997. Po předčasných parlamentních volbách v červnu 1998 byl Václav Klaus zvolen předsedou Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. Václav Klaus se v říjnu 1990 stal předsedou Občanského fóra. Po jeho rozdělení v únoru 1991 byl v dubnu téhož roku jedním ze zakladatelů Občanské demokratické strany, v jejímž čele stál do roku 2002. Nyní je čestným předsedou strany. Václav Klaus je ženatý s ekonomkou Livií Klausovou, má dva syny a pět vnoučat.
Dne 28. února 2003 byl zvolen prezidentem České republiky.
Jan Švejnar se narodil 2. října 1952 v Praze.
V sedmnácti letech odešel za rodiči do emigrace, na Cornellově univerzitě ve státě New York získal bakalářský titul a poté pokračoval v magisterském a doktorandském studiu na Princetonské univerzitě ve státě New Jersey. Po získání doktorátu přednášel Jan Švejnar ekonomii nejdřív na Cornellově univerzitě (1978-1987), poté na Pitsburské univerzitě (1987-1996) a od roku 1996 na Michiganské univerzitě. Na Michiganské univerzitě byl také v letech 1996-2004 ředitelem ústavu Williama Davidsona.
V osmdesátých letech působil jako poradce OECD v Paříži a konzultant Světové banky ve Washingtonu. Od roku 1990 byl ekonomickým poradcem různých českých politiků - prezidenta Václava Havla, premiéra Vladimíra Špidly, vicepremiéra Martina Jahna, ministrů Karla Dyby a Bohuslava Sobotky. V letech 1990-1994 byl členem Správní rady Amerického česko-slovenského vzdělávacího fondu. V roce 1991 založil v Praze na Karlově univerzitě Centrum pro ekonomický výzkum a doktorské studium (Center for Economic Research and Graduate Education, CERGE). Toto centrum se o rok později propojilo s Národohospodářským ústavem AV ČR, který Jan Švejnar až do roku 1999 řídil. Od roku 2003 je předsedou dozorčí rady ČSOB, výkon této funkce v listopadu 2007 v souvislosti s kandidaturou na prezidenta pozastavil. Od roku 2006 je také poradcem maďarské a turecké vlády v oblasti hospodářské politiky. Je rovněž členem poradního sboru Evropské banky pro rekonstrukci a rozvoj a členem správní rady Akademie ekonomických studií v Bukurešti. Ve varšavském Ekonomickém institutu CASE působí od roku 1995 jako člen poradního sboru.
Jan Švejnar je ženatý s Katherine Terrell Švejnarovou, má dceru a syna. Má české i americké občanství.
ZIVE VYSILANI MUZETE NALADIT ZDE NA RADIOZURNALUV době, která je v otázce další výstavby nových linek metra či prodlužování původních poněkud rozpačitá, jsem našel něco, co mne příjemně překvapilo – svou odvahou, velkolepostí i neobvyklostí.
Na webových stránkách Tomáše Rejdala, které jsou prezentovány jako metroweb.cz, si můžete prohlédnout zajímavou vizi rozvoje pražského metra sahající zhruba ke konci tohoto století.
Vždy jsem postrádal v této oblasti nějaké jasné koncepce, cíle, ideje – a hle, našel jsem je, bohužel na zcela neoficiálních, byť velmi elegantně graficky i obsahově zpracovaných stránkách. Ti, co zažili rozvoj metra například v blízké Vídni anebo ve vzdáleném Madridu, by takovéto koncepce mohli pokládat za možné, městu v dohledné budoucnosti sloužící a v případě úspěchu kandidatury Prahy na pořádání olympijských her přímo za nutné. Čas však hraje proti, možná i nedostatek peněz.
Ale denní zkušenost ony plány jen potvrzuje – vždyť taková linka G, jejíž část by vedla mezi Karlovým náměstím a náměstím I.P.Pavlova, linka D v oblasti Žižkova či část linky E mezi Hradčanskou a Vltavskou by byly plné v okamžiku. Zahuštění linek metra podle koncepce pro rok 2100 by v centru Prahy (ale i v jiných částech města) výrazně omezilo povrchovou dopravu a posunulo by cestování v metropoli dále ke kvalitě. Možná by zmizelo ono nelichotivé: „Přijel jsem sockou…“.
Však se na to snové metro podívejte (www.metroweb.cz, v sekci budoucnost / fikce), stejně sedíte u internetu, a zasněte se. Praze přece patří velké vize! A v tomto případě by navíc sedělo ještě jedno slovo – smysluplné.
A jak to tenkrat vlastne bylo ?... nu nez jsem se nastehovala k me hippie maman, bydlely jsme s Terkou na mistnich kolejich - na konecne metra barvy kanarkove. Cite Scientifique !
Jak bylo jiz zmineno - francouzská vláda zakázala kolejním zařízením jakoukoli komerční činnost, takže areál je kromě ubytoven uplně prázdný a venku po 10.nikoho nepotkáte. Samozrejme ze ceskemu studentovi na francouzskych koleji nechybi zabalena bagetta spolu s vinem !
A la fin des années 1950, face aux exigences formelles de l'enseignement dispensé à l'Ecole des beaux-arts de Lille, sept étudiants s'organisent en groupe de contestation radicale…
